Pevnostní baráž FOLGARIA-LAVARONE
Pevnostní baráž FOLGARIA-LAVARONE-LUSERNA
Soustava rakouských pevností mezi vesnicí FOLGARIA, planinou LAVARONE a městečkem LUSERNA v provincii Trentino byla budována intenzivně na přelomu 1.dekády nového století s tím, že zastarávala již před svojí kolaudací - pevnosti obsahovaly kanóny pouze od 80 do 150mm a krunýř z vrstveného betonu nepředpokládal, že by protivník (italové) vlastnil děla velkých kalibrů (nad 250mm)... To se záhy ukázalo jako veliká chyba, přesto pevnosti a celá soustava splnily svůj ůčel - zastavily vpád agresora. Ačkoli některé si šeredně "odskákaly" nepřátelské odstřelování (Forte Dosso del Somno, Lusern, Busa Verle) , přesto vydržely, poskytly podporu frontové linii zákopů pěchoty a bránily se statečně. Především forte Lusérn a Verle byly těžce poškozeny palbou velkých kalibrů v krvavé bitvě u Bassón di Sopra poblíž průsmyku Vezzena v létě 1915. O moc lépe se nevedlo forte Dosso del Somno při útoku na průsmyk Borcola.
Pevnosti jsou dodnes jedinečnými památkami rakouského pevnostního stavitelství před VELKOU VÁLKOU, ale často i muzei; především ale místem utrpení vojáků a živoucími pomníky oněch smutných událostí let 1915-16....
Těžce poškozená pevnost Dosso del Somno, kryjící napadený průsmyk Borcola, MtMaggio a planinu Somno-Campoluzzo - Pevnost se nachází uprostřed hřebene na horizontu.
Pro změnu Italská pevnost CAMPOLÓN stojící proti pevnostem SOMNO a CHERLE , opuštěna a vyhozena do vzduchu při Rakouském obchvatu v květnu 1916 (STRAFEXPEDITION) . V tunelu ve tvaru U byly těžké moždíře, který vyjížděl do paleb. pozice a pak byl znovu skryt (na snímku).
Pevnost v nadmořské výšce 1853 metrů byla vysunuta nejblíže k rakouským opevněním, neboť se nacházela cca 3 km od Fort San Sebastiano (italsky Cherle). Nebyla do začátku Velké Války úplně dostavěna . Měla být vyzbrojenat čtveřicí věží Armstrong s 14,9 cm kanóny, které sice byly připraveny v arzenálu ve Veroně, avšak nebyly přivezeny. Vzhledem k exponované poloze a táhlému hřebeni s vhodnou orientací bylo kolem fortu rozmístěno ještě po čtyřech 14,9 cm a 7,5 cm kanónech a také čtyři 28 cm moždíře. V okolí pevnosti za hřebenem je značné množství zásobovacích cest a pozic baterií horského dělostřelectva, které podporovalo italský útok v létě 1915. Fort byl využíván až do poloviny května 1916, kdy se k němu začaly blížit rakouské jednotky během Strafexpedition a začaly jej odstřelovat škodovkami 420 mm. Italové pevnost vyklidili, horní postavení kanónů vyhodili do vzduchu (při akci zemřel sapérský důstojník, který zde má vzpomínkovou desku) následně jej obsadily. Během bojů sem dopadl 42 cm granát, který rozmetal postavení 28 cm moždířů.
Z pevnosti je velmi pěkný výhled ve směru italského útoku a k rak. pevnostní baráži Folgaria - Lavarone. Celý dělostřelecký hřeben Spitz Tonezza - Mte Melignone - Campolón - Cima Valbona - Mte Torraro a předsunuté Costa d'Agra a Mte Campoluzzo dávají celkem výmluvný obraz, odkuk itzalové pálili na rakoukou pevnostní soustavu.
Pevnost CHERLE, která se nacházela vprostřed celé pevnostní řady a byla přímo napadena, pouze CELKEM nepřesnou palbou z Fort CAMPOLÓN
Na skále vpravo nahoře se nacházela spíše pevnůstka, či pozorovací stanoviště pro navádění palby Forte SPITZ VERLE a v meziprostoru stála ještě nějakým zázrakem všeho uchráněná Forte BELVEDERE-GSCHVENDT a těžce rozbitá Forte VERLE. Poněkud v předpolí byla ještě rovněž těžce poškozená Forte LUSÉRN. Ani jedna z pevností nepadla do rukou nepřítele, všechny splnily na 100% svoje poslání = zastavily hlavní nápor.
Jedna z oblastí nejvícfe postižených Italským útokem v červnu 1915 - Altipiano Verena a pevnosti Forte Spitz Verle (nebo Cima Vezzena - vrchol dole ne obrázku), Forte VERLE, a naklonec Forte LUSÉRN. Na pomnících dedikovaných r. 1916 (a tedy Strafexpedition), útočníci si svůj vpád při rakouském protiútoku draze zaplatili ...
Pevnost Busa Verle leží nedaleko průsmyku Vezzena, v nadmořské výšce 1 504 m. Byla postavena rakousko-uherskou říší na strategické poloze v letech 1907 až 1914, a spolu s pevnostmi Campo di Luserna a Belvedere di Lavarone tvořila první opevňovací pásmo na hranicích říše a Italského království, které blokovalo silnici směrem na náhorní planinu Asiago. Pevnost byla vystavena silným dělostřeleckým útokům italské artilerie a během prvních měsíců války byla napadena alpskými vojenskými oddíly. Od května 1916, kdy byla zahájena akce Strafexpedition, neboli trestná výprava a fronta se přemístila na jihovýchod, se pevnost stala tábořištěm a spojovacím místem.
Pevnost se rozkládá na čtyřech výškových stupních a je přizpůsobena tvaru terénu. Byla vybavena čtyřmi otočnými obrněnými kupolemi a podzemními chodbami, 4 houfnicemi ráže 104 mm, 4 kanony ráže 6 cm, 2 kanony ráže 80 v dělostřelecké jednotce Traditor a 15 kulomety. Pevnost obývalo 200 dělostřelců a 100 zákopníků, kterým velel poručík Giebermann a později poručík Julius Papak. Z pevnosti bylo vystřeleno více než 20 000 nábojů mířících na italská vojska.
Krátery v bezprostředním okolí pevnosti dokládají, pod jakou palbou se stellung ocitl ...
Pohled od rakouské Forte Verle směrem k Forte Verena (vrchol vlevo nahoře na obzoru), kde bylo stanoviště Italských baterií - přes planinu Altopiano Vezzena - smutný hřbitov tisíců Alpínů útočicích v červnu 1915 proti rakouským pevnostem. Na dalších snímcích Madonna uprostřed usedlosti o niž se krutě bojovalo a válečné pomníky padlým z Italské strany, jak v červnové ofenzívě 1915, tak protiofenzívě Strafexpedition zjara 1916.
Pevnost, která to po Forte Verle schytala v červnu 1915 nejvíce - Forte Lusérn. I ona byla pod balbou italských baterií velkých ráží z Mte Verena ... Sem směřoval klíčový útok, který byl za velikých ztrát zastaven...
V současné době je z Evropských peněz opravována a bude zde vytvořen památník bitvy na planině Verena...
Poslední je nejzachovalejší z celé baráže, pevnost BELVEDERE-GSCHVENDT, kde je v současnosti muzeum války na planině. Pevnost byla ušetřena demolice a drancování při Musolliniho akci "Železo pro republiku" ve 30.tých letech a proto jí zůstaly kupole baterií i ostatní výstroj. Lví podíl na tom měl jeden ze strůjců Války na Itálii, Italský král Vittorio Emanuelle III, který ji v 30.tých letech osobně navštívil a fakticky zachránil pro dnešek - na jeho osobní intervenci byla ponechána jak byla... Před pevností stojí oblíbené Škodovácké kanóny...
