ČEŠI na SOČSKÉ frontě
Největší tehdejší Plzeňský moždíř ráže 420 mm - tato děla bourala Italské pevnosti na planině Lavarone, ale také se jeden exemplář zúčastnil Hitlerovského dobývání Sevastopolských pevností (!!!). Wehrmacht byl údajně tím "lehkým a dobře manévrovatelným dělem s nevídaně přesnou palbou" nadšen! V konkurenci 600mm obludy prý odvedla Škodovka 3x víc práce - pak došla munice... Co dodat ?
ČEŠI na SOČSKÉ frontě
České pluky nepřišly na SOČSKOU/JULSKOU frontu (až na vyjímky, zejména v oblasti Tolminu) ihned po začátku - většina z nich sem byla odvelena v r. 1916 - 17 po fiasku jejich nasazení na RUSKÉ frontě, nebo v Haliči, kde byly nuceny bojovat proti "SLOVANSKÉMU ELEMENTU", který byl v rámci buditelské osvěty v Čechách v létech před válkou klasifikován a vnímán jako "bratrský" . Nelze se tedy divit, že motivace českých vojáků v Rusku byla nulová a mnohdy jejich nasazení přineslo masívní zběhnutí do zajetí a pád úseku fronty...
Proto začaly být, po předchozích zkušenostech, přesouvány v r.1916 na Italskou frontu, kde, tváří v tvář nepříteli jiného etnika, předvedly v obraně SLOVANSKÉ země (Slovinska) velmi dobrou bojovou morálku, kterou jim mohly Maďarské i Rakouské pluky, nasazené v obdobných úsecích, jen závidět (což se projevovalo v permanentně nekončících pomluvách a bagatelizování bojových výsledků). Zejména proto Italové pohlíželi poté na vznikající české legie v Itálii s vrcholnou nedůvěrou, protože svěřepost české obrany v prostoru Mrzli Vrh, Mengore či na Bajnšicích přiváděla Italy k zoufalství ( a oboustraně hrozným ztrátám).
Nejmasívnější zasazení čs.jednotek přišlo v létě 1917, kdy se zhroutila Ruská fronta (revoluce) a AOK mohlo konečně poslat na Soču víc jednotek, než jen k záplatování rozbité obrany.
Na tomto místě je dobré zmínit zejména účast českých dělostřelců (např. pluky Josefov) s těžkými moždíři 30,5cm ze Škody Plzeň ( a ostatními Škodováckými kanóny ), kteří tváří v tvář 2-10tinásobné přesile protivníkových hlavní od začátku bojů v r.1915 neztráceli kuráž a dokázali svojí přesnou palbou rozmetat nejeden Italský útok již v zárodku, ale také účinně přehradit palbou ohrožené území, či likvidovat pokusy o přemostění řeky pontonovými mosty. Úspěch obrany na Soči po stabilizaci fronty v letech 1916 -17 je velkou měrou jejich zásluha.
Špičkový Plzeňský moždíř ráže 305mm, někdy přezdívaný "Schlanke Emma"
Největší tehdejší Plzeňský moždíř ráže 420 mm - pro pohyb dělam bylo třeba položit kolejnice, takže jeho transportovartelnoust a dostupnost byla omezená; dostřel a ničivost ovšem ohromující!
Další povinná zmínka se týká českých střeleckých pluků a jejich kulometných rot, které se vyznamenaly nejvíce v obraně u Hudi Logu, Iamiana, Medeazzy, Mostu na Soči a na hřebeni Vogel-Mrzli-Stador. Spolehlivé kulomety Schwarzlose dorovnávaly částečně početní převahu protivníka a stojí za zmínku, že byly opět s úspěchem používány ještě ve 2.světové válce.
Vystoupení přesunutých českých pluků na frontě na Soči vyústilo v jejich MASOVÉ NASAZENÍ V NEJTĚŽŠÍCH BOJOVÝCH ÚSECÍCH v roce 1917 a také v příšernou statistiku, kdy se z nasazených jednotek vracela často i 1/3 - 1/10 vojáků (akce na Bajnšické plošině, Mte San Gabrielle....). Takové otřesné skóre rozhodně nepotvruje pověst zrádců... Nejvíce českých jednotek přišlo k Soči po pádu Ruské fronty v 17tém roce a fakticky pak stály v obraně v 10. a 11. bitvě téměř v souvislé linii od Bajnšic ke Stadoru a pak dole v Krasu.
Vrchní velitel Sočské fronty, generál Boroevič de Bojna, "použil" české pluky s důvěrou" na nejtěžších úsecích, a ty jeho důvěru nezklamaly... COŽ OVŠEM NIKDY NEMŮŽE KOMPENZOVAT SMRT DESÍTEK TISÍCŮ V NAPROSTO ZBYTEČNÉ VÁLCE KDESI DALEKO OD DOMOVA....
1. světová válka byla, je a zůstane strašlivým mementem v dějinách a varovným námětem k úvaze pro příští generace, které by se, pod vlivem propagandy a špatné výchovy, nechaly strhnout k podobnému dobrodružství; pro něž existuje - u střízlivě uvažujících lidí - jen jediný výstižný termín: JATKA
Zákopy na vyvýšenině Ravelnik u Bovce - o tutu nevysokou přírodní překážku se rozbily desítky Italských útoků a byla permanentně pod dělostřeleckou palbou.