Dědictví horské války dnes
Dědictví horské války dnes
V Itálii se dodnes ctí každoročními srazy v místech bojů a na vojuenských hřbitovech památka padlých z Velké Války - více, než kde jinde v Evropě. Pravděpodobně nebyla v celé zemi rodina, které by někoho nevzala, jako u nás. Poslední Alpíni i pozůstalí zemřeli na přelomu tisíciletí, ale rodiny si stále připomínají památku těch, kdo byli zbytečně posláni na jatka; ať do hor Jižních Tyrol, či na Soču. Tradice, založená bezprostředně po válce ( a štědře dotovaná a podporovaná Musollinim ) přežila až do našich dnů. Když jsem potkal v r.2013 celý autobus Italských turistů - věkově mezi třiceti až sedmdesáti - čile šlapající v horách nad Rivou a pak zpívající večer před chatou Alpinské písně pocházející z války, či složené k pietě; uvědomil jsem si, jak moc jsme MY dlužni svým předkům a jak snadno - a rychle - zapomínáme, k veliké radosti těch, kdo se zrovna dostali k moci...
Válečné pomníky (stavěné na Italské straně především za Musolliniho), stovky kilometrů horských silnic, tisíce kilometrů pěšin a stezek, po nihž vedou trasy vyznačené C.A.I. ; horské chaty a bivaky vystavěné na místě původních vojenských ubikací, či dokonce přímo v nich. Sportovní vleky a lanovky v místě těch vojenských, Via Ferraty a horolezecké "klasické" cesty, zbytky pozic, baráků, depotů, tunely, kaverny.... Ale zejména neuvěřitelná silniční infrastruktura a hustota horských chat, jaká nemá v žádných jiných horách na světě obdoby !
K tomu ještě obrovská turistická a horolezecká tradice, kterou podnítily pietní návštěvy bojišť , pozapomenutých vojenských hřbitovů i monumentálních památníků; a také spolky přeživších vysloužilců - Alpínů, kteří do těchto hor vodili svoje syny a vnuky. Itálie je jednou z mála zemí, které Velká válka nejen vzala, ale i něco dala - zpřístupnila jedny z nejkrásnějších hor světa a umožnila nejen zapáleným sportovcům, ale i obyčejným milovníkům přírody a hor dostat se pohodlně velmi vysoko; přespávat ve 2-3tisícových výškách a PROJÍT TYTO HORY KŘÍŽEMKRÁŽEM.
